Zdraví zaměstnanců už není jen „nice to have“, ale klíč k produktivitě a udržitelnosti firem
V roce 2008 průzkum Mercer odhalil smutnou realitu: pouze 14 % českých firem investovalo do zdraví zaměstnanců více než 7 % mzdového rozpočtu, zatímco 48 % pracovníků končilo na dlouhodobé neschopence (oproti 27 % zaměstnancům v západní Evropě).
Dnes, v roce 2025, se alespoň vnější rámcové podmínky pro firmy významně posunuly k lepšímu – legislativa umožňuje čerpat daňové úlevy na zdravotní benefity až do výše průměrné mzdy (46 557 Kč ročně).
Přesto 52 % zaměstnanců v současnosti hodnotí dopad práce na své fyzické zdraví jako negativní a 39 % pociťuje psychickou zátěž. Statistická data za rok 2023 přitom ukazují, že současná nemocnost je dokonce vyšší než v roce 2008 a dosahuje 53,2 % (53,2 PN ze 100 pojištěných) s průměrnou délkou pracovní neschopnosti 31,4 dní (více v našem článku na téma nemocnost zaměstnanců zde). Proč tomu tak je?

Kde jsme byli: Podcenění prevence (2008–2024)
- Finanční priorita nad zdravím: Zaměstnavatelé udržovali nízké mzdové náklady jako konkurenční výhodu, přičemž 21 % firem neposkytovalo žádné zdravotní benefity.
- Pasivní přístup k nemocnosti: Pouze 33 % firem analyzovalo příčiny pracovní neschopnosti, ačkoli většina z nich měla k potřebným datům přístup.
- Benefity bez strategie: Nabídka se omezovala na stravenky nebo příspěvky na sport, často bez vazby na konkrétní zdravotní rizika.
- České firmy výrazně zaostávaly za západoevropskými standardy.
- Hlavní příčiny pracovních neschopností: Hlavními zdravotními riziky byly pohybové obtíže (34 %), onkologická onemocnění (22 %) a psychické problémy (18 %)
- Celkově převládala nízká priorita preventivní péče a orientace na krátkodobé úspory.
Kde jsme dnes: Mezi ambicemi a realitou
Přístup firem se v posledních letech pozvolna mění, ale stále jsme spíše na začátku
- Více prostředků, méně efektu: 60 % firem deklaruje revizi zdravotní politiky, ale pouze 28 % zaměstnanců aktivně využívá nabízené programy.
- Psychické zdraví jako priorita: Po epidemii Covidu 74 % velkých firem zavedlo psychologické poradenství, avšak pouze 15 % pracovníků jej vyhledá. Důvodem je obava ze stigmatizace.
- Paradox „Do práce i nemocní“: 84 % Čechů stále chodí do práce nemocných, hlavně z finančních důvodů a obav ze ztráty zaměstnání. přestože 93 % chce svůj přístup ke zdraví změnit.
Hlavní překážky
- Generické benefity vs. personalizace: Firmy ve velkém investují do benefitních karet či korporátních vstupenek do volnočasových center, ale ignorují data: pouze 12 % zaměstnanců v kancelářských profesích tyto benefity využívá pravidelně.
- Chybějící expertní leadership: 68 % programů prevence navrhují personalisté bez konzultace se specialisty na primární prevenci, což často vede k nízké adopci ze strany zaměstnanců.
- Měření efektivity není běžné: Jen 11 % firem vyhodnocuje dopad svých zdravotních iniciativ na produktivitu nebo fluktuaci, přestože studie AHCM ukazují 10% snížení nemocnosti při správné strategii.

Kam směřujeme: Daňové úlevy 2025 jako katalyzátor změny?
Schválené daňové zvýhodnění umožňuje firmám čerpat až 46 557 Kč ročně na zaměstnance pro služby od preventivních prohlídek po ergonomické úpravy pracovišť (a dalších 23 278 Kč ročně na volnočasové aktivity).
Klíčové však bude, zda společnosti využijí tento nástroj k systematické změně, nebo pouze k formálnímu „odfajfknutí“, že „něco děláme“.
Tři principy účinných programů
- Data-driven design – Propojení získaných anonymizovaných zdravotních dat s absencemi i výkonnostními metrikami.
- Odborná garance – Spolupráce s odbornými poskytovateli služeb primární prevence.
- Kulturní transformace – Začlenění hodnoty zdraví do firemní identity a její aktivní propagace prostřednictvím aktivit s nejvyšší hodnotou a efektem zacílených na „rizikové skupiny“.
🚀 Jste připraveni na změnu?
Rok 2025 otevírá historickou šanci – ale pouze pro ty, kteří chápou, že zdravý zaměstnanec není náklad, ale cenné aktivum. Nečekejte, až se čísla negativně projeví v kvartálních výsledcích. Vstupte do roku 2025 se strategií, která skutečně funguje. Ozvěte se nám a v ErgoFit vám pomůžeme nastavit zdravotní benefity a primární prevenci tak, aby měly smysl.
Zdroje:
- Statistiky čerpány z výsledků průzkumu Mercer (2008), Barometru Up Česká republika (2024–2025), AHCM (2024) a legislativních dokumentů MFČR.