Nemocnost zaměstnanců a podpora zdraví
Nemocnost zaměstnanců je dlouhodobě jedním z klíčových faktorů ovlivňujících ekonomiku českých firem i zdravotnický systém. Její vývoj v posledních letech ukazuje na vzrůstající zátěž, která je důsledkem zdravotních, demografických a systémových problémů. Domníváme se, že se tomuto tématu nevěnuje na společenské úrovni odpovídající pozornost, a proto jsme pro vás připravili tento článek analyzující aktuální data, finanční dopady a zdůrazňující význam prevence a podpory zdraví jako klíčového nástroje pro udržení zdraví zaměstnanců.
Statistiky nemocnosti: Vývoj a trendy
Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2023 zaznamenáno 2,535 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti (dále PN), což představuje pokles oproti předchozímu roku, kdy bylo evidováno rekordních 3,457 milionu případů (Tento pokles je však relativní, protože roky 2020–2021 byly výrazně ovlivněny pandemií COVID-19).
Průměrná délka jednoho případu PN vzrostla v roce 2023 na 31,4 dne, což je nárůst oproti roku 2022 (26,3 dne). Na 100 nemocensky pojištěných osob připadalo v roce 2023 celkem 53,2 případů pracovní neschopnosti. Zajímavé je také srovnání s rokem 2016, kdy tento ukazatel činil pouze 35,7 případů.
Tabulka: Vývoj pracovní neschopnosti v ČR (2016–2023)
| Rok | Nové případy PN (tis.) | Průměrná délka PN (dny) | Případy na 100 pojištěných |
| 2016 | 1 633 | 43,0 | 35,7 |
| 2019 | 1 915 | 42,4 | 40,5 |
| 2020 | 2 391 | 39,4 | 51,0 |
| 2021 | 2 755 | 34,5 | 58,5 |
| 2022 | 3 457 | 26,3 | 72,8 |
| 2023 | 2 535 | 31,4 | 53,2 |
Pandemie COVID-19 měla zásadní dopad na statistiky nemocnosti. V letech pandemie (2020–2021) se počet případů pracovní neschopnosti dramaticky zvýšil kvůli karanténám a onemocněním souvisejícím s koronavirem. Po odeznění pandemie se situace stabilizovala, ale průměrná délka trvání PN opět narůstá.
Vývoj nových případů pracovní neschopnosti (2016–2023)
Graf „Vývoj nových případů pracovní neschopnosti (2016–2023)“ zobrazuje významné trendy v počtu případů pracovní neschopnosti v České republice za uvedené období.
Data ukazují následující klíčové body:
- Stabilní růst do roku 2019: Počet nových případů pracovní neschopnosti se mezi lety 2016 a 2019 postupně zvyšoval z 1,63 milionu na 1,92 milionu.
- Výrazný nárůst během pandemie COVID-19 (2020–2021): V roce 2020 počet případů vzrostl na 2,39 milionu a v roce 2021 na 2,76 milionu. Tento růst byl způsoben především karanténami a nemocemi spojenými s pandemií.
- Rekordní hodnota v roce 2022: Počet případů dosáhl vrcholu 3,46 milionu, což odráží nejen dozvuky pandemie, ale také zvýšenou nemocnost kvůli oslabené imunitě populace.
- Pokles v roce 2023: Počet případů klesl na 2,54 milionu, což naznačuje návrat k předpandemickým hodnotám, i když s vyššími čísly než v roce 2019.
Firmy i zdravotnický systém by měly z těchto trendů vyvodit závěry a zaměřit se na podporu zdraví zaměstnanců a prevenci nemocí.
Finanční náklady nemocnosti
Nemocnost zaměstnanců představuje významnou finanční zátěž pro firmy i stát. Zaměstnavatelé hradí náhradu mzdy během prvních dvou týdnů nemoci. Například při průměrné mzdě kolem 40 000 Kč měsíčně znamená jeden případ pracovní neschopnosti náklad přibližně ve výši cca 10 000 Kč. Absence kolegů rovněž vede ke ztrátě produktivity, přetížení ostatních zaměstnanců a v konečném důsledku ke snížení efektivity celého týmu.
Celkové náklady firem na nemocenskou přesahují ročně částku několika miliard korun.
Zdravotnický systém čelí ještě větší zátěži. V roce pandemie (2021) dosáhly výdaje na zdravotní péči rekordních 580 miliard Kč, což odpovídalo přibližně 9,5 % HDP. I po odeznění pandemie tyto výdaje zůstávají vysoké kvůli rostoucímu počtu chronických onemocnění a stárnutí populace.
Dostupnost zdravotní péče: Budoucí výzvy
Demografické změny v České republice přinášejí zásadní problémy pro zdravotnictví i zaměstnavatele. Počet obyvatel starších než 65 let se do roku 2050 zvýší o více než třetinu, což povede k vyšší poptávce po zdravotní péči. Současně se ale potýkáme s nedostatkem zdravotnického personálu – podle odhadů chybí až 5 tisíc lékařů a více než 10 tisíc zdravotních sester.
Zhoršení dostupnosti lékařské péče může vést k prodloužení pracovní neschopnosti a dalšímu růstu nákladů pro firmy i stát. Preventivní programy jsou nicméně během na dlouhou trať, a proto je klíčové zaměřit se na prevenci a podporu zdravého životního stylu již nyní.
Zdraví jako investice: Role firem
Zdraví zaměstnanců je základním předpokladem produktivity a konkurenceschopnosti firem. Studie ukazují, že firmy podporující zdraví svých pracovníků mohou snížit počet dní strávených na nemocenské o více než 10 %. Investice do preventivních programů navíc zvyšují spokojenost a loajalitu zaměstnanců.
Z průzkumů vyplývá, že téměř polovina českých firem již nabízí benefity zaměřené na zdraví – například sick days nebo příspěvky na sportovní aktivity. Nejaktivnější jsou velké podniky s více než 250 zaměstnanci, kde až 71 % firem investuje do prevence. To je jistě chválihodné, nicméně tyto aktivity obvykle nejsou systematizované, což snižuje jejich praktickou účinnost.
Prevence jako klíčové řešení
Z pohledu dosavadních studií a praxe se jako nejúčinnější nástroj jeví implementace víceúrovňových firemních strategií na podporu zdraví a prevenci absentismu či presentismu. Takové preventivní programy jsou efektivním nástrojem pro snížení nemocnosti a zvýšení produktivity práce.
Tyto programy např. zahrnují:
- Screeningy zdravotního stavu zaměstnanců a vyhodnocení rizikových faktorů
- Follow-up aktivity cílené na „ohrožené a rizikové“ skupiny zaměstnanců
- Podpora pohybových aktivit přímo na pracovišti (kompenzační a relaxační cvičení či pohybové edukativní workshopy)
- Programy podporující zdravý životní styl (edukace na téma prevence civilizačních chorob, zdravé výživy apod.)
- Ergonomické audity a zlepšení pracovních podmínek
a další aktivity zvyšující povědomí zaměstnanců o zdravém životním stylu.
Samostatnou a zásadní kapitolou je pak vlastní design a realizace takových programů, protože firmy obvykle nedisponují kvalifikovanými pracovníky, kteří by tyto programy mohli zaštítit a vést. Firmy by proto měly využít spolupráce s kvalifikovanými externisty pro účinnost a bezpečnost těchto programů. Interní řešení často postrádají efektivitu a zatěžují kapacity podniku.
Budoucnost: Výzvy i příležitosti
S ohledem na demografické změny a rostoucí nároky na zdravotnictví bude potřeba posilovat prevenci a podporovat zdravý životní styl zaměstnanců. Firmy by si měly uvědomit, že zdraví jejich pracovníků není pouze individuální záležitostí – je to klíčový faktor jejich úspěchu.
Investice do prevence nejsou jen společenskou odpovědností či etickou „povinností“ – jsou hlavně ekonomicky výhodné s vysokým ROI pohybujícím se mezi 1:5 – 1:10. Pokud by všechny firmy implementovaly preventivní programy, mohlo by to pracovnímu trhu přinést ekvivalent více než 85 tisíc kvalifikovaných pracovních míst díky snížení absencí.
Zajímá vás, jak snížit nemocnost ve vaší firmě? Rádi vám ukážeme konkrétní kroky.
Využijte nezávazné konzultace a zjistěte, nakolik bychom vaše potřeby dokázali vyřešit v rámci služeb nabízených Ergofit.
Zdroje:
