Firemní programy
péče o zdraví

1. Zdravotní stav českých zaměstnanců: Kritická výchozí pozice
Pouze 25 % zaměstnanců hodnotí své zdraví jako výborné nebo velmi dobré.
Až 86 % zaměstnanců trpí zdravotními obtížemi spojenými s jejich prací, přičemž nejčastějším problémem jsou bolesti zad.
Celkem 40 % zaměstnanců uvádí, že jejich zaměstnání má negativní dopad na jejich psychické zdraví, a téměř polovina zaměstnanců pociťuje vliv zaměstnání na jejich fyzické zdraví.
Pracovní prostředí tedy není jen místem produktivity, ale často i zdrojem zdravotních rizik.

2. Pasivní přístup, ale velká motivace ke změně
Až 7 z 10 zaměstnanců má k otázce zdravého životního stylu pasivní či nedostatečný přístup.
Na druhou stranu, 9 z 10 zaměstnanců touží svůj přístup změnit a zlepšit své zdraví.
Třetina zaměstnanců však vnímá překážky pro změnu právě ve svém zaměstnání – od časové náročnosti přes stres až po nedostatek firemní podpory.
Firmy mají unikátní příležitost podpořit zaměstnance v jejich snaze o zdravější životní styl a vytvořit prostředí, které tuto změnu umožní.

3. Obezita a civilizační onemocnění jako varovné signály
Česká populace patří k nejohroženějším v EU z pohledu nadváhy a obezity:
55,4 % obyvatel nad 16 let trpí nadváhou nebo obezitou, což vede k civilizačním chorobám, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes či rakovina.
Chronická neinfekční onemocnění, která dnes představují největší zdravotní zátěž, jsou z 60 % ovlivnitelná zdravým životním stylem – výživou, pohybem, snížením konzumace alkoholu a kouření.
Podpora zdravého životního stylu tedy není jen otázkou prevence, ale i zásadní strategií pro zlepšení kvality života a produktivity.

4. Práce a její obrovský vliv na zdraví zaměstnanců
Člověk tráví v práci 45–55 % svého bdělého aktivního času, což dává firmám jedinečnou příležitost pozitivně ovlivnit zdraví svých zaměstnanců.
Bohužel:
40 % zaměstnanců si stěžuje na celkovou tělesnou únavu.
Pouze 20 % zaměstnanců hodnotí firemní péči o zdraví jako nadstandardní, zatímco 4 z 10 zaměstnanců vnímají, že zaměstnavatel péči o jejich zdraví zcela opomíjí. To ukazuje, že většina firem nevyužívá potenciál k zlepšení zdraví, což může negativně ovlivnit loajalitu, produktivitu i atraktivitu firmy jako zaměstnavatele.

5. Demografické změny a tlak na zdravotní systém
Průměrná délka života ve zdraví v ČR je pouze 61 let, zatímco například ve Švédsku dosahuje 73 let.
Stárnutí populace a zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu klade stále větší nároky na fyzické i psychické zdraví pracovníků.
Nedostatek kvalifikované pracovní síly a rostoucí konkurence o talenty znamená, že firmy musí zaměstnance podporovat, aby zůstali zdraví a produktivní i v pozdějším věku.
Navíc zhoršující se dostupnost zdravotní péče a její rostoucí finanční náročnost činí z podpory zdraví na pracovišti nepostradatelnou strategii.

6. Ekonomické dopady pro firmy
Nemocnost, fluktuace a nízká produktivita spojená se špatným zdravím zaměstnanců stojí firmy miliardy korun ročně.
Zdravotní benefity, preventivní programy a péče o pracovní prostředí snižují absenci a pracovní úrazy, zvyšují loajalitu zaměstnanců a posilují pozitivní firemní kulturu.
Investice do zdraví zaměstnanců se tedy vrací ve formě nižších nákladů, vyšší produktivity a atraktivity firmy na trhu práce.

Zdroje: Eurostat, Barometr zaměstnanců 2024